English camp #3 and the end of Internship

This post might be a bit longer so get comfortable.

There is so much I want to say but I realized I can't put most of it in words. Yesterday my internship with JV ended and we all parted ways. I was very privileged to have served alongside such amazing people. There were tears on the way back home but not necessarily from sadness. They were out of joy. And all I could think about was how blessed I am to have been a part of this God's movement in the Czech Republic and how He blessed me by meeting those wonderful people who have been a huge encouragement and will forever stay close to my heart.

But first of all, I still haven't done a blog post about our third camp!

A week ago we did our third and a last camp with a youth group from Most. We were at first a little bit worried since we didn't have a short term team coming to help us. But God totally did answer our prayers!! By the time we were leaving Brejlov to go to the camp we had a team of 6 amazing people joining us (as we like to say a DREAM team)! And as Michal, the leader of the Czech team, said when we were leaving, we couldn't have asked for a better team.

I remember visiting Most in the late June. I remember we were all a little bit anxious. We didn't have a team coming, not as many students signed up as they were expecting...When we visited the camp facility and were praying there on the field I remember God telling me:  Don't worry, I'm gonna do great things at this camp. And a few weeks later God just blew my mind, He surely did some amazing things. I was once again reminded that it's He who's in charge.

My class was great, we openly talked about who we think God is and I loved hearing what our girls think about it. On Wednesday night I shared my testimony and I was blown away and very humbled by the reaction. One of the things why I am so passionate about English camps is because I've seen how it can change people's lives, how God can use this opportunity to reveal Himself, to speak to people, to show His love for us. And I just loved seeing how He even uses my story, that started at English camp, to impact some other student's lives.

I had some amazing conversations at this camp. I feel like God just broke my heart for those people. Some of them are so close and  I loved encouraging them to trust Him with all their hearts. I will always remember the words one guy said while we were praying together. "God, open my eyes so that I can see you" Very simple yet so powerful hearing someone praying for the first time and saying this.

I do pray God would open their eyes. After all, we can say a million words but only God can open our eyes and hearts.

I am now sitting at home, full of emotions. I might need some time to process everything. I would love to talk to each and every one of you but right now I'm gonna need some time to sort everything out in my head. On Saturday I'm leaving to spend some time with my youth group in a cottage in the "wilderness". Hopefully this will be a good opportunity to do that! :) I guess I'll write a final post after that!

Thank you so much for all your support throughout the whole summer! I am so thankful for you! :)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dneska to možná bude na dýl.

Je toho tolik, co bych chtěla říct, ale uvědomila jsem si, že většinu toho nedokážu ani vyjádřit slovy. Včera nám skončila stáž a všichni jsme se rozutekli do svých končin. Bylo to obrovské privilegium sloužit po boku s tak úžasnými lidmi. Včera na cestě domu bylo pár slz, ale asi ne nezbytně ze smutku. Byly to slzy z radosti. Jediný, na co jsem mohla myslet, bylo, jak moc mi Bůh požehnal toto léto, že jsem mohla být součástí Jeho hnutí tady v České republice. A jak moc mi požehnal, že jsem mohla potkat tak skvělou bandu lidí, která mi byla velkým povzbuzením a navždy zůstane velmi blízko mému srdci.

Ale ze všeho nejdříve se chci ještě vrátit k našemu poslednímu campu, protože by byla velká škoda se o něm tady nezmínit.

Před týdnem jsem zakončili náš třetí a poslední camp s mládeží z Mostu. Nejdříve jsme měli hodně obav z toho, jak to všechno půjde, protože jsme neměli short term tým, který by nám pomohl. Ale Bůh úplně úžasně vyslyšel naše moditby. Než jsme opustili training v Brejlově a vyrazili na místo campu, měli jsme s námi tým o 6 členech (nazývali jsme ho DREAM team). A jak řekl vedoucí českého týmu, Michal, nemohli jsme si přát lepší tým. Byli pro nás obrovským požehnáním.

Pamatuji si, jak jsme navštívili Most koncem června. Měli jsme tak trochu všichni obavy. Chyběl nám tým, nepřihlásilo se dost studentů, jak se očekávalo....Ale když jsme navštívili to místo, kde bude camp a modlili jsme se tam nahoře na louce, cítila jsem, jak mi Bůh říká: "Neboj se, já se o všechno postarám a budu tu dělat velké věci." A o pár týdnů později jsem byla naprosto v úžasu, Bůh opravdu činil velké věci.

Moje třída byla skvělá. Otevřeně jsme se bavili o Bohu a moc jsem si užívala naše diskuze večer, kdy jsme se sdílely s holkama, co si o tom myslí ony. Ve středu večer jsem sdílela svoje svědectví. Byla jsem pokořena a zároveň velice povzbuzena reakcí. Jedna z věcí, proč mám tak blízko k English campům je, že jsem viděla viděla na vlastní oči, jak moc mohou zasáhnout a změnit životy lidí, jak může skrze nich promlouvat Bůh a ukazovat nám Jeho lásku. A měla jsem strašnou radost, když jsem mohla vidět, jak si Bůh využívá i ten můj příběh, který začal na English campu, aby se někoho mohl dotknout. Prostě úžasné! :)

Měla jsem tam skvělé rozhovory. Cítila jsem, jak mi Bůh pro ty studenty úplně zlomil srdce (v dobrém slova smyslu, možná je to anglicismus, už ani nevím). Někteří jsou tak blízko a strašně ráda jsem je povzbuzovala v tom, aby důveřovali Bohu celým svým srdcem.  Navždy budu mít v hlavě slova jednoho kluka, se kterým jsem se modlila: "Bože, otevři mi oči, abych tě viděl" Jednoduché, a tak silné slyšet někoho se modlit napoprvé takto upřímnou modlitbou.

Opravdu se modlím, aby Bůh otevíral jejich oči. Přece jen, my můžeme říct tisíc slov, ale jen Bůh dokáže otevírat oči a srdce.

Tak tu teď sedím doma, plná emocí. Možná budu potřebovat čas, abych mohla všechno zpracovat. Moc ráda se s vámi se všemi podělím o všechny zážitky, ale prozatím potřebuji nějaký čas, abych si urovnala všechny tyto věci v hlavě. V sobotu odjíždím s mládeží na chatu do "divočiny", tak třeba to bude ten vhodný čas. :) Finální příspěvek za toto léto tedy zřejmě napíši až pak.

Děkuji moc vám všem za podporu, opravdu! Jsem za vás všechny strašně moc vděčná! :)

Odměna pro ty z vás, kteří jste to vydrželi až do konce.