English camp #3 and the end of Internship

This post might be a bit longer so get comfortable.

There is so much I want to say but I realized I can't put most of it in words. Yesterday my internship with JV ended and we all parted ways. I was very privileged to have served alongside such amazing people. There were tears on the way back home but not necessarily from sadness. They were out of joy. And all I could think about was how blessed I am to have been a part of this God's movement in the Czech Republic and how He blessed me by meeting those wonderful people who have been a huge encouragement and will forever stay close to my heart.

But first of all, I still haven't done a blog post about our third camp!

A week ago we did our third and a last camp with a youth group from Most. We were at first a little bit worried since we didn't have a short term team coming to help us. But God totally did answer our prayers!! By the time we were leaving Brejlov to go to the camp we had a team of 6 amazing people joining us (as we like to say a DREAM team)! And as Michal, the leader of the Czech team, said when we were leaving, we couldn't have asked for a better team.

I remember visiting Most in the late June. I remember we were all a little bit anxious. We didn't have a team coming, not as many students signed up as they were expecting...When we visited the camp facility and were praying there on the field I remember God telling me:  Don't worry, I'm gonna do great things at this camp. And a few weeks later God just blew my mind, He surely did some amazing things. I was once again reminded that it's He who's in charge.

My class was great, we openly talked about who we think God is and I loved hearing what our girls think about it. On Wednesday night I shared my testimony and I was blown away and very humbled by the reaction. One of the things why I am so passionate about English camps is because I've seen how it can change people's lives, how God can use this opportunity to reveal Himself, to speak to people, to show His love for us. And I just loved seeing how He even uses my story, that started at English camp, to impact some other student's lives.

I had some amazing conversations at this camp. I feel like God just broke my heart for those people. Some of them are so close and  I loved encouraging them to trust Him with all their hearts. I will always remember the words one guy said while we were praying together. "God, open my eyes so that I can see you" Very simple yet so powerful hearing someone praying for the first time and saying this.

I do pray God would open their eyes. After all, we can say a million words but only God can open our eyes and hearts.

I am now sitting at home, full of emotions. I might need some time to process everything. I would love to talk to each and every one of you but right now I'm gonna need some time to sort everything out in my head. On Saturday I'm leaving to spend some time with my youth group in a cottage in the "wilderness". Hopefully this will be a good opportunity to do that! :) I guess I'll write a final post after that!

Thank you so much for all your support throughout the whole summer! I am so thankful for you! :)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dneska to možná bude na dýl.

Je toho tolik, co bych chtěla říct, ale uvědomila jsem si, že většinu toho nedokážu ani vyjádřit slovy. Včera nám skončila stáž a všichni jsme se rozutekli do svých končin. Bylo to obrovské privilegium sloužit po boku s tak úžasnými lidmi. Včera na cestě domu bylo pár slz, ale asi ne nezbytně ze smutku. Byly to slzy z radosti. Jediný, na co jsem mohla myslet, bylo, jak moc mi Bůh požehnal toto léto, že jsem mohla být součástí Jeho hnutí tady v České republice. A jak moc mi požehnal, že jsem mohla potkat tak skvělou bandu lidí, která mi byla velkým povzbuzením a navždy zůstane velmi blízko mému srdci.

Ale ze všeho nejdříve se chci ještě vrátit k našemu poslednímu campu, protože by byla velká škoda se o něm tady nezmínit.

Před týdnem jsem zakončili náš třetí a poslední camp s mládeží z Mostu. Nejdříve jsme měli hodně obav z toho, jak to všechno půjde, protože jsme neměli short term tým, který by nám pomohl. Ale Bůh úplně úžasně vyslyšel naše moditby. Než jsme opustili training v Brejlově a vyrazili na místo campu, měli jsme s námi tým o 6 členech (nazývali jsme ho DREAM team). A jak řekl vedoucí českého týmu, Michal, nemohli jsme si přát lepší tým. Byli pro nás obrovským požehnáním.

Pamatuji si, jak jsme navštívili Most koncem června. Měli jsme tak trochu všichni obavy. Chyběl nám tým, nepřihlásilo se dost studentů, jak se očekávalo....Ale když jsme navštívili to místo, kde bude camp a modlili jsme se tam nahoře na louce, cítila jsem, jak mi Bůh říká: "Neboj se, já se o všechno postarám a budu tu dělat velké věci." A o pár týdnů později jsem byla naprosto v úžasu, Bůh opravdu činil velké věci.

Moje třída byla skvělá. Otevřeně jsme se bavili o Bohu a moc jsem si užívala naše diskuze večer, kdy jsme se sdílely s holkama, co si o tom myslí ony. Ve středu večer jsem sdílela svoje svědectví. Byla jsem pokořena a zároveň velice povzbuzena reakcí. Jedna z věcí, proč mám tak blízko k English campům je, že jsem viděla viděla na vlastní oči, jak moc mohou zasáhnout a změnit životy lidí, jak může skrze nich promlouvat Bůh a ukazovat nám Jeho lásku. A měla jsem strašnou radost, když jsem mohla vidět, jak si Bůh využívá i ten můj příběh, který začal na English campu, aby se někoho mohl dotknout. Prostě úžasné! :)

Měla jsem tam skvělé rozhovory. Cítila jsem, jak mi Bůh pro ty studenty úplně zlomil srdce (v dobrém slova smyslu, možná je to anglicismus, už ani nevím). Někteří jsou tak blízko a strašně ráda jsem je povzbuzovala v tom, aby důveřovali Bohu celým svým srdcem.  Navždy budu mít v hlavě slova jednoho kluka, se kterým jsem se modlila: "Bože, otevři mi oči, abych tě viděl" Jednoduché, a tak silné slyšet někoho se modlit napoprvé takto upřímnou modlitbou.

Opravdu se modlím, aby Bůh otevíral jejich oči. Přece jen, my můžeme říct tisíc slov, ale jen Bůh dokáže otevírat oči a srdce.

Tak tu teď sedím doma, plná emocí. Možná budu potřebovat čas, abych mohla všechno zpracovat. Moc ráda se s vámi se všemi podělím o všechny zážitky, ale prozatím potřebuji nějaký čas, abych si urovnala všechny tyto věci v hlavě. V sobotu odjíždím s mládeží na chatu do "divočiny", tak třeba to bude ten vhodný čas. :) Finální příspěvek za toto léto tedy zřejmě napíši až pak.

Děkuji moc vám všem za podporu, opravdu! Jsem za vás všechny strašně moc vděčná! :)

Odměna pro ty z vás, kteří jste to vydrželi až do konce.

English camp #2

I don't even know where to start...leaving this camp was one of the hardest things this summer. In many ways this camp reminded me of my 3 English camps I went to as a student. Something about the atmosphere and people.

I have learned so much this past week. About myself and about God. It was the first time I was more involved as a leader in the group and goodness did I just love it. I have found this new passion I didn't even know about. 

I've seen God work and I am so thankful to have been a part of it. I heard some amazing stories about what God has done in people's lives and I was just blown away by how big and great He is. 

I also shared my testimony. I was pretty nervous about how that would go...but it turned out some people were going through the same thing so just hearing from other students that it has helped them in some way brought tears to my eyes. I have built some great relationships at that camp. :) It was also great to have an amazing team from Northern Irelant to work with us!

We've had people that came to a camp for the first time, so sharing with them about God was great. We've also had people who made the step and accepted Jesus into their hearts.

So I'm just sitting here in Brejlov thinking how blessed I am to see all of this. God doesn't need me yet He gave me this opportunity to be a part of His movement here in the Czech Republic. 

To mention some not-so-great things I've been going through....my wisdom tooth is coming out, causing that my whole mouth hurts, also my teeth are moving which is, after having braces for two years, pretty depressing. I also managed to burn my leg while being on a motorcycle (for about a minute). At first I thought that's the end of my life cause of the pain. Turned out it is not the end of my life. :) But it kinda hurts and looks pretty nasty. But you know, it's gonna be a good memory of this camp :) 

Please pray for us as we are now preparing our third and a last English camp. That we stay focused on why we are here. 

Thank you so much for your support! 

L. 

---------------------------------------------

Máme za sebou druhý kemp (Jihlava - Třebíč). Opustit ho byla jedna z nejtěžších věcí za toto léto (jak už to tak bývá). Možná se budu opakovat, ale kempy jsou opravdu super a velice těžko se odjíždí. Tento kemp mi hodně připomínal ten, na kterém jsem byla ve třech minulých letech. Zřejmě tou atmosférou a lidmi. 

Za poslední týden jsem se toho hodně naučila, jak o Bohu, tak i o sobě. Bylo to poprvé, co jsem si více zakusila roli vedoucího ve skupince a bylo to super. Přes počáteční obavy jsem zjistila, že mě to strašně baví, až jsem byla sama překvapená. 

Jsem strašně moc vděčná za to, že jsem mohla vidět, jak Bůh pracuje. Slyšela jsem několik příběhů o tom, co dělá Bůh v životech lidí a znovu jsem si uvědomila, jak skvělý a velký je. :)

Také jsem sdílela svoje svědectví. Měla jsem trochu obavy, jak to půjde. Modlila jsem se, aby to mohlo alespoň někoho povzbudit. Když jsem pak slyšela od některých, že jim to pomohlo, že procházejí něčím podobným, nahánělo mi to slzy do očí. 

Strašně mi ty děcka přirostly k srdci. I celý český tým organizátorů a tým ze Severního Irska. Úžasná skupina lidí...

Pro několik lidí to byl první English camp, první ochutnávka toho, kdo je Bůh. A pro některé to byl English camp, na kterém udělali rozhodnutí uvěřit a přijmout Krista. A to je nepopsatelná radost!!! :) Mysleme na ně i nadále v modlitbách!

A tak tu sedím v Brejlově a řikám si, jaký je to užasný požehnání, že jsem mohla být u toho. Bůh mě nepotřebuje, a přesto mi dal tuto možnost být součástí Jeho hnutí tady v Česku. 

Prosím modlete se za náš třetí a poslední kemp. At´ máme stále energii a at´ se i nadále soustředíme na to, proč jsme tu. 

Děkuju moc, 

L. 

PS: omlouvám se, jestli nestíhám odpovídat na některé vaše zprávy. Strašně moc si jich ale vážím! :)

Český tým, Interni a tým ze Severního Irska / Leaders: Czech team, Intern team and team from Northern Ireland

English camp #1

Time has been flying by so fast! On Saturday we finished our first English camp. It was awesome!

We were so lucky to be working with such great teams, both Czech and American. The short term team was so helpful and encouraging and great...it would have been very hard to do our first camp without them. 

This past week has been very challenging for me. As I was translating the evening programs, talks especially, I found myself very stressed about how it will sound in Czech, always thinking that I could have said it differently and better. I learned that sometimes you can try and prepare everything you're gonna say but none of it works unless you just let God speak through you. So I definetely was challenged to rely on God with that and let Him speak and work. 

It was cool to see that what we have been preparing for so long, has finally come. It was also cool to see my team "in action". And they did such a great job. It always brings me joy seeing them having a blast while playing sports, talking to students, doing the camp dance or anything else. 

One of my favourite parts was having two of my very good friends and classmates there. We have been together to 3 English camps in past and I loved sharing with them what God has been doing in my life this summer. It felt like they brought a little piece of home. I loved spending time with them and having those great conversations. Since we were together in an English class and discussion group (yay!) we had lots of opportunities. 

The other thing I loved was hearing how God has worked in other people's lives and of course, I loved getting to meet students at camp. 

It has opened my eyes to a reality they are living in and I did not know about. So many awful things that those young kids should not be dealing with but yet they are. I remember one night after having a conversation with one girl, I was just speechless. It broke my heart to hear what she said. It made me very diligent to bring the hope we have in Christ to those people. 

I will keep praying for those students as some of them are getting closer and closer to God and I loved seeing the change in them. 

The one thing that I found out to be very hard was to say goodbye to the people with whom you just got really close. 

So on Saturday we left camp and it brought tears to my eyes. It was once again just five of us. We laughed because it was just so strange (also we were exhausted). 

On Sunday we just rested. Yesterday we went canoeing on the river Sázava and today all the teams are arriving. So we get to do this all over again! 

I am excited for camp #2!

Please be praying for unity, the leaders as they must prepare everything and us to feel well rested and ready for camp! 

Thank you all for your support!

Link to the photos is at the end of the post

---------------------------------------------

V sobotu jsme zakončili náš první English camp. Bylo to skvělý!

Měli jsme opravdu štěstí, že jsme spolupracovali s tak skvělými týmy, jak českým, tak americkým. Tým z Oregonu nám hrozně moc pomohl a myslím, že bez nich bychom to nebyli schopni zvládnout tak dobře. Zároveň byli velkým povzbuzením. 

Minulý týden mě rozhodně hodně naučil. Překládala jsem večerní duchovně zaměřené programy a bylo to něco, co jsem si na jednu stranu hrozně moc užívala, na druhou stranu jsem cítila hrozně moc tlaku na to, jak překládám, jestli to formuluju dobře, jak co bude znít. Hodně mi na tom záleželo, tak jsem se sama uváděla do dost stresujících situací. A tak jsem v průběhu pochopila, že to není uplně o tom, jak přesně překládám a jestli budu mít připraveno všechno slovo od slova, ale to důležité je nechat mluvit Boha skrze mne. 

Takže to pro mě byla docela výzva, spolehnout se v tomto na Boha a svěřit ta zamyšlení/večerní programy do Jeho rukou. A jsem ráda, že to o čem jsme mluvili pak otevíralo skvělé diskuze. 

Taky bylo super vidět můj tým konečně "v akci". Přece jen kvůli tomuto jsme tu. Vždycky mě hrozně těšilo vidět je, jak si službu užívají a jak si Bůh používá je. 

Jedna z úplně super věcí na tomto campu byla ta, že dvě moje spolužačky a blízké kamarádky mohly přijet. Byly jsme spolu už na 3 kempech v minulých letech, takže bylo skvělý s nimi sdílet to, co Bůh dělá okolo mne toto léto. Taky to byl takový závan domova. Bylo prostě super mít je u sebe a měli jsme pár hlubokých a skvělých konverzací. 

Další věc, co jsem si užívala bylo poznávání lidí z obou týmů a poslouchání příběhů o tom, jak Bůh pracuje v jejich životě. A samozřejmě pak trávení času se studenty, i když jsem nebyla schopna být s nimi tak moc, jak jsem si zamýšlela.

Tento týden mi jistým způsobem otevřel oči. Byla jsem konfrontována s realitou, ve které někteří žijí a o které jsem neměla nejmenší tušení. Někteří si v tak mladým věku procházejí opravdu hroznýma věcma. Jeden večer jsem se bavila s pár lidma o jejich životě a těžko jsem nacházela slova. Lámalo mi srdce slyšet, jak moc někteří žijí v beznaději. A tak jsem si uvědomovala, jak mi Bůh pokládá na srdce jim tu naději skrze Krista přinést. Za ten měsíc jsem se několikrát ptala, proč jsem tu....a toto jen ten hlavní důvod. Trvalo mi nějakou chvíli pochopit, že to není o mně. A je důležitý si to stále připomínat. Bůh mě rozhodně učí pokoře. 

Budu se za tyto studenty i nadále modlit. Bylo úžasný vidět, jak se někteří stále více přibližují k Bohu a vidět tu změnu v jejich životech.  

Loučení je nejtěžší...když už se s někým sblížíme, musíme odjet. A tak mi to poslední den nahánělo slzy do očí. Vystoupili jsme z autobusu a bylo nás zase jen pět. 

Přijeli jsme do Brejlova v sobotu večer, docela dost unavení (tak, že jsme u večeře nemohli ani mluvit:D) 

V neděli jsme jen odpočívali, v pondělí jsme si udělali výlet na kanoích na Sázavě a včera přijeli další týmy. Trénink číslo dva začal a druhý camp je před námi. 

Prosím modlete se za jednotu, když budeme pracovat s americkým a českým týmem (tento camp pořádají 3 města dohromady - Jihlava, Třebíč, Telč), za vedoucí, kteří teď řeší všechny přípravy a za nás všechny, abychom byli připravení a plní síly na druhý camp. 

Děkuji moc za podporu! :)

-----------------------------------------------------------------------------
Tady je odkaz na fotky, nemela jsem sanci jimi projit, takze se muzete pobavit ruznymi prekvapenimi, ktere jsem na fotaku nasla :D

http://lu-c-y.rajce.idnes.cz/English_Camp_1/

Week 4 / Čtvrtý den

Sorry for this late post but we didn't really have internet connection and days got even busier. 

We visited Most last week and like the other visits, we had a blast. 

We were at two schools to promote camp and had some great conversations with students. On Friday we had a worship night in local church with the Czech team and I loved that. 

We visited the camp facility near Most, too. Such a cool place! It's in the mountains so we went up the hill to a beautiful meadow where we prayed and that was such an intimate moment. 

On Saturday we went through responsibilities and met with some students in the afternoon. We wanted to use this as an invitation to camp so we gave them a small taste of what english camp looks like. We played some fun games, sang songs, even had some discussion time in groups, it was a long day but so so good!

After Sunday service we headed off back to Písek where we stayed till Monday. From Thuesday to Friday we moved to Brejlov, to our first term ec training with all the teams serving in Bohemia. We welcomed our team of Americans from Oregon with whom we are going to serve with Nové Město. There are 14 of them on the team! (crazy!!) 

Today we moved all the way to Janov where is the first camp facility. And tomorrow starts the camp! I can't still believe that! Tomorrow!

I will share more with you guys after camp when we'll actually have some free time cause now it's kinda crazy. Also I want to spend the little free time we'll have in prayers and of course with the students. I can just say, I am so excited. 

Please pray for this camp with Nové Město. 

-----------------------------------------------

Omlouvám se za pozdní update, ale neměli jsme úplně připojení na internet a hlavně bylo velice málo volného času. 

Minulý týden jsme navštívili Most a stejně jako dvě předchozí návštěvy, bylo to super. Až tak, že se těžko odjíždělo. 

Byli jsme na dvou školách, kde jsme představovali english campy a měla jsem radost z těch konverzací, který jsme se studentama ve školách měli. 

V pátek byl večer chval v místní církvi (CB) a byl to super čas k ztišení a duchovního načerpání....či občerstvení, možná lepší výraz. 

Společně jsme taky jeli na to místo, kde bude kemp. Je to kousek od Mostu v horách, krásný místo. Obešli jsme si okolí, zastavili se na louce a společně byli v modlitbách. 

V sobotu odpoledne byla akce pro děcka/studenty v církvi a tak jsme to aji využili jako pozvánku na kemp. Byla to taková malá ochutnávka toho, co tam budem dělat, takže jsme hráli hry, zpívali, povídali a tak. Spousta zábavy, že k večeru mi dělalo problém neusnout za cesty domů. 

V neděli po shromáždění jsme se přesunuli zpět do Písku, kde jsme byli do pondělí. Od uterý do pátku jsme pak byli Brejlově, kde probíhal trénink na první termín kempů. To znamená, že se sjedou všechny týmy, které slouží první kemp v Čechách (týmy na Moravě jsou v Malenovicích) plus přijedou týmy Američanů, kteří jsou tu většinou na dva týdny, jen na kemp prostě. Nám přijel tým z Oregonu a je jich 14, takže wow. 

Chápu, že jste v tom možná trochu ztracení, takže to shrnu. Na každém kempu(skoro každém) je jednoduše český tým z místního sboru, který organizuje kemp, pak tým internů ( to jsme my, 3-4 Američani plus 1 Čech) a skupina Američanů, kteří přijedou, aby pomohli s organizací, učením angličtiny a vším možným. My jako interni máme takovou roli mostu mezi tím českým a americkým týmem. 

Dnes jsme se přesunuli do místa blízko Janova, kde je camp a zítra už to začíná. Zítra!!! Je to až těžký tomu uvěřit. 

Možná se rozepíšu o všem více ještě pozděj (tolik věcí se událo..), po kempu, až budem mít více volného času, protože teď vrcholí přípravy a je to trochu hektický. Jen chci říct, že se už moc těším a i když mám obavy, jak to všechno bude, spoléhám v tom na Boha :) 

Prosím modlete se za tento kemp s Novým Městem! At´ tu Bůh dělá velké věci. :)

Week 3 / Třetí týden

Third week...time flies by so fast. We are currently back in Pisek again, we call it our home even though we don't actually spend here that much time but it feels like home.

Last week was busy. Since our second English camp is organized by three nearby cities - Jihlava, Třebíč, Telč - we were constantly going from one place to another. But thankfully the Czech team was so so nice and drove us everywhere by car. That was amazing. We had such a good time there.

First night we slept in a beautiful pension owned by a pastor from the church. We woke up to a beautiful view of the main square in Telč. We did school visits on Thursday and Friday and it went really well. On Friday we went to six classes which was crazy! But my favourite part was hanging out with students in the afternoon. We had about 25 students over and we had ice-cream, played games and even had some great conversations about why we are here. I loved it. It was a very long day so once we arrived to the cabin where we stayed for two nights I was ready to go to bed.

On Saturday we hung out with the Czech team. We had devotions in the morning and shared some encouraging verses from Bible with each other. That was my favourite part of the day. In all this craziness it's hard to find the time to be with God and pray together as a team. So I loved it. We then met up with some students and had fun in Telč, we were paddling in boats, played frisbee, had a barbecue. It was a good day!

On Sunday we drove back to Jihlava to church and Brendon preached about unity. I love visiting churches and seeing that even though we are all very different people we are united in Christ. Seriously, this has been mind-blowing for me, to see people come together and work together for God's kingdom with such passion. It definetely encouraged me for this summer!

--------------------------------------------------------------------

Třetí týden...utíká to rychle. Právě teď jsme opět v Písku, naší základně, které řikáme alespoň pro toto léto "domov". I když vlastně tu netrávíme až tak moc času, většinou jen dva dny, kdy si stihnem akorát vyprat, trochu odpočinout a připravit se na další návštevu.

Minulý týden byl hektický, a to je ale dobře. :) Náš druhý kemp je organizován třemi městy - Jihlava, Třebíč a Telč, takže jsme hodně přejížděli. Ale vzhledem k tomu, že český tým se o nás krásně staral a vozil nás všude autem, byl to nakonec velice pěkně strávený čas.

První noc jsme spali v krásném penzionu, který vlastní kazatel z jihlavského sboru.  Stojí přímo na náměstí v Telči, v těch krásných domech. Ráno jsme tedy měli užasný výhled na celé náměstí. Paráda prostě!

Ve čtvrtek a pátek jsme byli ve školách a zvali studenty na kemp. V pátek jsme dokonce byli v šesti třídách! Mám ty návštěvy ráda, hlavně když vidím to nadšení, které děcka mají, když vidí Američany.  Přece jen pro nás je to pořád tak trochu jiný svět. :) Odpoledne jsme pro ně měli připravený program v místní církvi. Přišlo jich dokonce přes 25! Hráli jsme hry, jedli zmrzlinu a dokonce měli skvělé rozhovory o tom, proč jsme tady. Byla jsem překvapená, jak otevření někteří z nich byli. Díky Bohu za to! Byl to požehnaný čas. S některými se uvidím na kempu, takže se těším na prohlubování těchto vztahů.

V pátek večer jsme ješte jeli na setkání mládeže v Jihlavě, bylo to moc fajn. Chci jen krátce říct, že jsem byla povzbuzená tamními sbory. I když jsou to malé sbory (15-20 členů), mají užasné zapálení pro Krista a mají také srdce pro službu v jejich městě.

Sobotu jsme strávili s českým týmem. Ráno jsme měli společné ztišení, což byla moje oblíbená část dne. Někdy v těch všech aktivitách je tězký najít čas pro společnou modlitbu, takže toto byla skvělá příležitost. Odpoledne jsme se setkali se studenty v Telči, byli jsme na loďkách a večer opíkali.

V neděli jsme jeli na shromáždění do Jihlavy. Brendon (vedoucí mého týmu) měl kázaní o jednotě a já ho překládala. Zvláště v těchto chvílích jsem si uvědomovala, jak je jednota důležitá. A vždycky mě to dostane, když vidím, jak různí lidé z celého světa jsou jednotní v Kristu a společně pracují pro Boží království. Opravdu,  je skvělý to vidět a dodalo mi to sílu a nadšení pro službu toto léto! :)

school visits

Week 2 / Druhý týden

So we have now finished our first church visit in Nove Mesto pod Smrkem and are currently staying in Pisek with another team where is our home base.

Even though I wasn't in Nove Mesto the whole time because of my exam I can tell that those people are so so nice. We were staying in a host family which literally gave us cake for breakfast. It was great to spend some time with them, go through preparations and everything. 

Also after school visits, four people immediately signed up for camp!!! Yes! 

Yesterday we were travelling again a lot and now we are just having some time off which feels really good. It's funny too. We have kinda become a family since we sleep, eat and do everything together. 

On Wednesday we'll be on the road again going to Jihlava. I'm looking forward to meeting their church! 

---------------------------------------------------

Tak jsme dokončili první návštěvu sboru v Novém Městě pod Smrkem a teď se nacházíme společně s ještě s dalším týmem v Písku, kde je naše základna mezi návštěvami sborů a campy. 

I když jsem v Novém Městě nebyla po celou dobu, protože jsem se musela vrátit na dva dny domů, měla jsem šanci se poznat s tamním sborem a jsou tu užasní lidi!! Velice laskaví! Rodina, u které jsme bydleli, se o nás starala jak o královskou delegaci. Bylo super s nimi projít přípravy na camp a tak. 

Jo a taky po návštěvě na školách se hned zapsali 4 studenti, takže už teď je tam okolo 30 studentů dohromady, skvělý!

V neděli jsme po shromáždění a společném obědě odjeli do Písku. Cesta byla docela dlouhá a to vedro tomu moc nepřidali. Ale teď už jsme tu a je to fajn na chvíli si odpočinout před návštěvou dalšího města. Je to vtipný, stala se z nás taková rodinka, jelikož teď spolu doslova 3 měsíce budeme žít. Můj mozek postupně začíná přemýšlet v angličtině, takže se omlouvám za ty kostrbatý věty, co tu teď dávám dohromady. 

Ve středu jedeme do Jihlavy! Už se na ně těším! 

Ať je to aspoň trochu veselejší, přidám sem nějaký náhodný fotky. 

Week one / První týden

It's been a week but it feels like a month!! I also feel like the crazy speed of the summer has just started!

Last week we were competing against 18 teams of interns from 11 different countries that JV is serving in. It was one of the most intense things in my life. We started off at a beautiful, beautiful location - Lake Bled in Slovenia. Right after we got there with other Czech interns we found our team mates and kicked off the race. That same day we moved to Ljubljana where we spent most of the race and finished in Maribor. We had to go through many challenges including paddling in a boat to the only island in Slovenia, singing national anthem at Ljubljana's main square, performing Slovenian folk dance, jumping off of a bridge to the river, eating giant horse-burgers (not sure if this is a proud moment but we actually nailed this challenge ha!), climbing to the top of a hill (multiple times in our case, we had to find the right one!) and many more, always running with our backpacks. This race was supposed to prepare us as a team for the summer, show us our strength and weaknesses in those high stress situations. We ended up at 13th place and satisfied :) I loved getting to know my team more and I'm looking forward to deepening our friendships more in next few weeks.

Team Wurzel!!! Brad, Kayla, Brendon, me and Melanie(Mel's photo)

on a boat (Mel's photo)

So this is my team everyone! Kayla and Brendon, a young married couple. We like to call them "mom and dad" of the team because they literally are taking care of us. They both are so kind and loving, always making sure everyone's OK. Brad is the STRENGTH of the team. He's a tough guy! but so so nice. He also has an ability to fall asleep anywhere and anytime (hash tag jealous). Melanie is the "sun". She will be the one smiling at the end of the day. So yep, I'm super lucky to be serving with these guys!

We then spent a few days in Malenovice at a training center with all the interns. We had different seminars that prepared and equipped us for the summer. And I did find them very useful! I loved seeing and meeting people loving Christ so so much. It was such a huge encouragement for me and I pray that these people will encourage many more this summer. I also loved getting to know Czech leaders of English Camps. 

us Czechs being Czechs, all smiles and everything

Last night we said goodbye and went to the nations! (Matthew 28:19 reference :) ).

We are now going to do the school visits - invite students to the English Camps. Please pray for God's guidance and wisdom, also for a unity in our team and presence of Holy Spirit in each of us. 

-----------------------------------------------------------------

Máme za sebou teprve týden a mně to připadá jako měsíc. Za tu dobu jsme stihli strašně moc věcí!
Minulý týden jsem psala o Amazing race. Tak tedy, jedná se o závod, jehož účelem bylo sblížení členů v týmu a hlavně pak příprava na krizové situace, které nás v létě mohou čekat. Měl ukázat naši sílu a zároveň slabosti. 
Ve středu ráno jsme vyrazili s dalšími českými stážisty do Slovinska. Závod začínal v krásné lokaci - u jezera Bled. V tom zápřahu jsem nestihla fotit, ale je to tam opravdu překrásný. Hned jak jsme přijeli, našli jsme tým a závod začal. Celkem soutěžilo 19 týmů z 11 různých zemí, kde JV působí (střední a východní Evropa). Pro mě to byla jedna z nejdrsnějších zkušeností v životě. A to ve všech smyslech, jak fyzicky, tak i psychicky. A zároveň asi jedna z nejlepších. Museli jsme plnit různé úkoly a přemisťovat se různě po Slovinsku. Začali jsme u jezera Bled, ten den jsme se ještě přesunuli do Lublaňě (tam jsme byli převážně) a závod jsme zakončili ve městě Maribor. Plnili jsme úkoly jako pádlování v lodi na jediný ostrov ve Slovinsku, "potápění" se v jezeře, učení se a zpívání národní slovinské hymny na hlavním náměstí v Lublaňi, předvádění národního tance, skákání z mostu do řeky, výšlap na několik kopců nebo třeba sníst v týmu 5 burgrů z koňského masa (a jen tak pro představu, ten burger byl větší než moje hlava). Při tom všem nás samozřejmě honil čas a tak jsme často sprintovali s batohem na zádech. První den jsme dorazili šestí, nicméně, když jsme druhý den dvakrát vylezli na špatnou horu, závod jsme zakončili na třináctém místě,ale spokojení. :) Mezi mé oblíbené úkoly určitě také patřila pomoc s renovací mládežnického centra v Lublaňi, společné modlitby v místnostech, kde se setkává jejich mládež a společná Večeře Páně na vrcholu hor v Mariboru.  
Bylo super takto víc poznat můj tým, i když se jako jediný Čech v týmu někdy cítím jako Alenka v říši divů :)
Na fotce nahoře je můj tým. Kayla a Brendon, mladý manželský pár, který si už teď vysloužil přezdívku "máma a táta". Jsou to naši vedoucí a krásně se o nás starají. Brad je chlap jak hora! ale je moc super a je odhodlán sloužit. Melanie je sluníčko, udržuje v týmu pozitivní náladu. Jsem za tyto lidi moc vděčná!

Potom jsme odjeli do Malenovic, kde probíhal výcvik všech internů(stážistů). Měli jsme dopolední a odpolední semináře, které nás připravovaly a vybavovaly na službu v létě. A mnoho z nich bylo opravdu super, zvláště o modlitbě, přístupu lidí k evangeliu v různých zemích atp. Taky vůbec slyšet příběh, jak vzniklo hnutí Josiah Venture, byl zážitek - dvě misionářské rodiny, které cítily, že je Bůh povolává do Česka a Polska. No síla prostě...

Bylo taky super být obklopen lidmi, kteří milují Krista tak moc. Při chvalách, které se roznášely snad celým údolím, mi vyskakovala husí kůže. Bůh tam byl přítomem, a to až neuvěřitelným způsobem. Moc mě to povzbudilo.

Na poslední fotce jsme s Davidem Rajcou (vedoucí českých English campů)! Jinak takto "nadšeně" se tváříme naschvál. Chtěli jsme nastínit rozdíl mezi českým a americkým úsměvem.

Včera se týmy rozprchly do svých zemí a naše služba začíná! Teď máme před sebou návštevy škol ve městech, kde budeme pořádat English Campy. Taky se budem seznamovat s tamější mládeží, tak na to se těším. :) (ale zároveň mi chybí ta naše bapťácká mládež :( ) 

Mimochodem, jak jsem dnes zjistila k mému úžasu, získala jsem plnou finanční podporu...woah, Bůh je dobrý...

Budu vděčná za modlitby pro týmy v Česku (celkem 4 + Fusion), za Boží vedení, když teď budeme chodit po školách a zvát studenty na campy. Dále taky za upevňování vztahů v týmech a přítomnost Ducha Svatého v každém z nás. 

Děkuji moc za vše!

L.